Čtrnáctiletá Andrejka bydlí s maminkou Jitkou v pražském čtyřpokojovém bytě. Byt a jeho zařízení bylo cca 45 let staré. Využívaly hlavně obývák s kuchyní a měly společnou ložnici. Další dva pokoje byly nevyužité. Andrejka už dospívá a proto touží být více samostatná. Hlavní překážkou jí byla nevyhovující koupelna, kde byla jen vana a do té se bez pomoci maminky nedostala. To bylo její největší přání, protože hlavně chtěla ulehčit své mamince. Dalším jejím snem bylo mít svůj vlastní pokoj – takový trochu pokojíček a trochu mini obývák, kde by měla křesílko a stoleček pro případné návštěvy. Po prohlídce bytu jsme se rozhodli pustit do úpravy téměř celého bytu a předělat všechny prostory, které Andrejce slouží na bezbariérové. Změnou prošla kromě koupelny a pokojíčku také kuchyně a chodba, kde byly vyměněny i vstupní dveře. Spojili jsme obývák s kuchyní, a Andrea se tak poprvé dostala do kuchyně i s vozíkem a mohla u jídelního stolu sedět společně s maminkou.