První dojem a pocity
Příběh této proměny je pro nás hodně pestrý. Původní bydlení rodiny Kaňkových nám přišlo hodně negativní, co se pocitů týká až dá se říct „mrtvé“ a od prvních fotek v přihlášce jsme měli potřebuju k nim dostat více života, více pozitiva, více všeho.
Problémy stávajícího interiéru a jejich řešení
I když si toho Kaňkovi nebyli vědomi, tak měli vcelku prostorový problém s umístěním jejich jídelního stolu. Vadil jim při průchodu na terasu. Přitom je jejich obývací pokoj tak krásně veliký a stůl si umístili tak špatně. Nepomohli si ani velkou kuchyní, která esteticky byla v prostoru evidentně nejnovější, ale díky její dispozici nemohli mít stůl jinak. Věděli jsme tedy okamžitě, že nová dispozice se dotkne kuchyně, abychom stůl mohli lépe umístit.
Nové dispozice jsme vyřešili redukcí kuchyně, zbouráním příčky, která vlastně i zbytečně vymezovala prostor kuchyně a obývacího pokoje a napojením stolu na kuchyňský ostrůvek. Nový pokoj jim tak umožnil, byť za cenu redukce kuchyně, pohodlný průchod kolem stolu na všechny strany, na terasu a místnost tak získala větší kompaktnosti.
Největší výzva a problém proměny
V případě rodiny Kaňkových a jejich bývalého interiéru byla jakákoliv cesta lepší než stávající stav. Bývalý pokoj působil opravdu hodně nezařízeně. Z našeho pohledu to nebyl pokoj, který obývají rodiče a dvě jejich dcery.
Obrovské pohledové problémy nám způsobila velká křivost stropu, ale snažili jsme se s tím co nejlépe poprat. Návazně na to vyrovnání podlahy, jejichž výška byla rozdílná v bývalém prostoru kuchyně, kde byla dlažba a obývacího pokoje, kde byl koberec.
Styl proměny, použité materiály, designové prvky a nápady
Jelikož šlo o dům, mohli jsme se trošku více rozdovádět ve stylech, barvách a dekorech. Navíc obývací pokoj Kaňkových vyloženě křičel o „život a probuzení“.
Zásadní motiv, který nám s tímto pomohl jsme získali tapetou s motýly. Ostatní prvky v novém interiéru byly kombinované jednoduše, ale zároveň tak, aby rozmanitost tapety podpořili a navazovali na ni. Vznikl tak neotřelý pokoj plný barev, struktur a textur. Materiálově tady najdeme: dřevo, plech, kov, kámen…Rodina nepotřebovala v obývacím pokoji hodně úložného prostoru a tak jsme to s nábytkem nepřeháněli. Nebáli jsme se zkombinovat nezkombinovatelné. Záměrně jsme jakoby na „oko“ neslaďovali jídelní židle u stolu, každá je jiná, ale záměrně byly vybrány tak, aby spolu u stolu mohly být.
Zásadní prvek celého prostoru je velké dvoumetrové zrcadlo, které pokoji dává, díky svému odrazu, opticky jiný rozměr. Při vstupu do pokoje máte doslova pocit, že v něm máte dveře „dál“.
Horní skříňky kuchyně jsme záměrně zvolili otevřené, kvůli okenní stěně s malým oknem a vstupem na terasu nevypadaly klasické zavřené horní skříňky dobře a prostoru to ubližovalo. Navíc jsme chtěli dát úložné plochy i nad ostrůvek a to jinou cestou ani moc nejde.
Pan Kaňka bývá pracovně hodně mimo rodinu, tak nás napadlo dát jim do kuchyně tabulovou čerň na rodinné vzkazy, aby až se vrátí, nějaký třeba od své rodiny našel i když tu s nimi nebyl…